Inkluze, slovo v současnosti používané na mnoha místech a spojené s mnoha lidmi. Cílem inkluze je v podstatě podporovat rovné šance dětí a mládeže na vzdělávání. A to jak v povinné školní docházce, tak i v zájmovém vzdělávání. Všichni uchazeči se speciálními potřebami mají v Domě dětí a mládeže v Kojetíně (dále jen DDM) zajištěný rovný přístup k zájmovému vzdělávání. Naše budova DDM Kojetín má bezbariérový přístup, je snadno dostupná, umožňuje tedy vstup a pohyb handicapovaným účastníkům v klubovnách a prostorech nadzemního patra zcela bez problémů. Vybavení speciálními pomůckami se řeší buď cíleným nákupem nebo zapůjčením. Z mého pohledu, tj. pohledu pedagoga volného času, jsme schopni zájmové vzdělávání poskytnout většině jedinců se speciálně vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). Jen to není tak jednoduché jako v povinné školní docházce, kde tito jedinci s oslabením mají k dispozici školní asistenty, kteří jsou jim nápomocni během celého edukačního procesu. A veškerá tato oslabení mají podložená odborníky z pedagogicko-psychologické poradny. V zájmovém vzdělávání se o dětech se SVP dozvídáme z čestných prohlášení rodičů, kteří nám uvedou druh či stupeň oslabení. Bývaly doby, kdy rodiče přišli osobně a hledali jsme společnou cestu, jakým adekvátním způsobem zajistíme vhodnou péči o jejich ratolesti.
Setkáváme se také s rodiči, kteří nám do přihlášky, např. na tábor, neuvedou žádné informace o případném oslabení a berou přihlášení na tábor jako automatickou záležitost, že dítě jede a někdo se o něj postará. Jen díky profesionalitě pedagogů volného času vždy situaci zvládneme a jednotlivci umožníme prožít třináct plnohodnotných dnů v přírodě. Během posledních dvou let jsme využili projekt Šablony II., ze kterých jsme měli možnost na malý úvazek využívat školní asistenty. Bohužel v dalším pokračování projektu Šablony III. již na SVČ či DDM nebylo myšleno. Odpověď „nejsou na to peníze“, je více než alarmující. Vždyť zájmové vzdělávání v mnoha aktivitách doplňuje základní vzdělávání, a to např. formou výukových programů. 
Je nutno podotknout, že každý jsme jiný, ale přesto stejní, proto se domnívám, že inkluze v zájmovém vzdělávání má své místo. Všichni máme právo být součástí zájmového vzdělávání, které je založeno na dobrovolnosti. Každý bez rozdílu může dělat zájmovou činnost, která ho baví. Zapojujeme osoby ze SVP do pravidelné činnosti, táborové činnosti i do příležitostných akcí. 
V zájmovém vzdělávání není podstatné, zda je jedinec výborný v matematice, českém jazyce nebo výborný atlet, ale podstatné je pomoci mu rozvinout jeho silné stránky.
Ke všem našim účastníkům máme kladný přístup, který přizpůsobujeme jejich potřebám. Zde bych chtěla podotknout, že tuto činnost děláme většinou bez asistentů. Všechny naše aktivity fungují na vzájemné podpoře, pochvale a motivaci. Učíme děti navzájem si fandit, podporovat, oceňovat výkon kamaráda a především vymýtit mezi dětmi posměch.
Jako ředitelka si velmi vážím všech interních a externích pracovníků, kteří profesionálně přistupují ke všem účastníkům. Naši pracovníci se vzdělávají na seminářích zaměřených na inkluzi, ale jako větší přínos pro organizaci vnímám sdílení zkušeností mezi pedagogy, kdy o problematice debatují, používají názorné příklady, některé situace simulují a zkoušejí na sobě.
Naším cílem v zájmovém vzdělávání je hledat cesty, jak všechny bez rozdílu zapojit a umožnit jim to, co ve školních lavicích nezažijí.
Jana Hrušáková (2021)
